Jak vypočítat přívodní a odtahové větrání: návrh zařízení a systému
Systém přívodního a odtahového větrání se skládá ze dvou částí: přívodního větracího systému (zajišťuje přívod čerstvého vzduchu z ulice, jeho vytápění, čištění a v případě potřeby chlazení) a odtahového systému (lidově jednoduše „odsávání“, tj. je zařízení, které zajišťuje odvod vzduchu z místnosti). Odtahová ventilace má poměrně jednoduchou konstrukci (vzduchové potrubí a mechanismus zajišťující odvod vzduchu), nevyžaduje instalaci filtrů, chladičů ani ohřívačů, stačí pouze tlumič hluku – pokud je odsavač dostatečně výkonný, bude svým provozem vytvářet hluk.
Důležitou otázkou, která zajímá mnoho spotřebitelů, je, jak vypočítat odsávací ventilaci? Chcete-li vypočítat výkon zařízení, které odstraňuje vzduch, musíte vypočítat objem místnosti v krychlovém metru. m. a poté vynásobte 12. Výpočet odsávacího větrání, příklad:
- kuchyně o ploše 2 x 3 m s výškou stropu 2 m, objem místnosti je 5 metrů krychlových. m
- výkon odsávání 15 X 12 = 180 metrů krychlových. m/h
Pro zlepšení provozu digestoře se doporučuje otevřít okno nebo okno. Pro účinnost ventilačního systému se používají komplexní řešení. V zimě vzduch odváděný ven ohřívá vzduch vstupující do místnosti, k tomuto účelu se používá speciální jednotka – výměník tepla – jakýsi výměník tepla, ve kterém se ohřívá vzduch, který přichází z ulice. Konstrukce výměníku tepla je taková, že se venkovní vzduch ohřívá, aniž by se mísil s venkovním vzduchem.
Návrh přívodního a odtahového větrání je fází, od které začíná instalace větracího systému. Před samotnou montáží je nutné si na papíře spočítat, kolik metrů potrubí je potřeba pro odtok vzduchu, kolik vzduchovodů pro přívod vzduchu, kde budou umístěny všechny komponenty a části systému , kde budou instalovány mřížky a přívody vzduchu. Ve fázi návrhu je třeba vzít v úvahu nejen umístění, ale také rozměry vzduchových kanálů (průměr potrubí), čím větší je průměr, tím větší průtok vzduchu lze zajistit, ale moderní bydlení má zřídka vysoké výška stropu, takže instalace poměrně širokých trubek nebude fungovat. Nevýhodou úzkých vzduchových kanálů je vysoká hlučnost, proto se při výpočtu přívodního větrání obvykle nachází kompromis mezi indikátory hluku a velikostí potrubí.
S ohledem na výkon přívodu vzduchu se obvykle provádějí následující výpočty:
- Do obytných prostor musí být dodávány až 3 kubické metry. m. za hodinu na 1 mXNUMX. m bydlení,
- Na veřejných místech je nutné dodat 60 kubíků. m./hod na osobu trvale se zdržující v objektu a do 20 metrů krychlových. m. za hodinu na dočasného návštěvníka.
Jak lze klasifikovat průmyslové ventilační systémy?
Průmyslové ventilační systémy lze klasifikovat podle tří kritérií.
- Podle principu práce: přírodní a mechanické.
Přirozené fungují díky rozdílu tlaku a teploty venku a uvnitř areálu. Pro přívod čistého vzduchu a odvod odpadního vzduchu slouží systém větracích otvorů. Výměna vzduchu je regulována pomocí ventilů nebo průduchů.
Takové systémy nevyžadují velké finanční investice, ale jsou neefektivní, závisí na vnějších faktorech (roční období, tlak) a jsou vhodné pouze pro průmyslová odvětví, kde nedochází k uvolňování škodlivých látek. Ve skutečnosti s jejich pomocí můžete ovládat pouze teplotu a vlhkost v prostorách.
Mechanické nebo nucené průmyslové ventilační systémy fungují pomocí speciálního vybavení a nezávisí na vnějších faktorech. Mohou být použity v jakémkoli odvětví. Systémy mají delší dosah, zachycují škodlivé látky v místech úniku, zabraňují jejich šíření a dokážou vzduch nejen čistit, ale i ohřívat, zvlhčovat či odvlhčovat.
- Podle úkolů k řešení se mechanické systémy průmyslové ventilace dělí na obecné a místní.
Obecné výměníky zajišťují výměnu vzduchu v celé místnosti. Jsou vhodné, pokud v dílnách nejsou pevná pracoviště nebo zdraví škodlivé látky v malé koncentraci rovnoměrně zabírají celý prostor.
Lokální průmyslové ventilační systémy provádějí výměnu vzduchu v určitých oblastech výrobního zařízení. Jsou účinné, pokud existují bodové zdroje emisí škodlivých látek, jejichž distribuce je nepřijatelná.
- Mechanické průmyslové ventilační systémy, založené na použité technologii a principu přívodu vzduchu, se dělí na další tři typy: přívod, odvod a přívod a odvod.
Vlastnosti dodávky průmyslové ventilace
Při použití nuceného větrání je výměna vzduchu zajištěna vháněním čistého vzduchu do prostoru a odtok se provádí přirozeně díky rozdílu tlaků v místnosti a mimo ni. Takové systémy jsou vhodné pro výrobu bez emisí škodlivých látek nebo při jejich uvolňování v malých množstvích.
Vlastnosti průmyslové odsávací ventilace
V tomto případě je zajištěno nucené odstranění znečištěného vzduchu z prostor. Proudění vzduchu se uskutečňuje přirozeně v důsledku poklesu tlaku ve větrané místnosti.
Tyto systémy jsou optimální pro čištění vzduchu od vysoce toxických látek a jsou vhodné pro odstranění přebytečné vlhkosti, oxidu uhličitého nebo nepříjemných pachů, ale nelze je použít k regulaci parametrů nasávaného vzduchu.
Vlastnosti přívodního a odvodního průmyslového větrání
Při použití takových systémů je nucený přívod a odvod vzduchu. Díky tomu je zajištěna kvalitní a účinná výměna vzduchu s čištěním vzduchu a regulací jeho teploty a vlhkosti. V tomto případě lze realizovat dvě schémata distribuce vzduchu: směšování nebo vytlačování.
Při míchání je do místnosti z horních bodů přiváděn čistý vzduch, míchán s odpadním vzduchem a odváděn přes mřížky rozvodu vzduchu.
Při přemísťování zespodu je přiváděn čistý vzduch, vytlačuje odváděný vzduch a je odváděn přes mřížky rozvodu vzduchu.
4. Všeobecné technické požadavky
4.1. Minimální potřebnou výměnu vzduchu, postačující k udržení požadované kvality vzduchu v obsluhovaných prostorách provozovny, by měl zajistit systém přirozeného nebo mechanického větrání (klimatizace) přiváděním venkovního vzduchu a odváděním vzduchu, který v prostorech asimiloval škodliviny. .
4.2. Požadovaná kvalita vzduchu v obsluhovaných prostorech areálu musí být zajištěna při všech režimech užívání prostor a odpovídajících provozních režimech ventilačních systémů.
4.3. Přívod venkovního vzduchu do místnosti není nutný, pokud není místnost využívána a nejsou v ní zdroje znečištění, které nesouvisejí s přítomností osob a jejich činností (například znečištění stavebními materiály, nábytkem, atd.).
4.4. Schéma organizace výměny vzduchu v prostorách by měla zajistit distribuci přiváděného vzduchu, s vyloučením jeho proudění přes oblasti s vysokým znečištěním do oblastí s menším znečištěním.
4.5. Místnosti vybavené odsávacím systémem (kuchyně, koupelny, toalety, kuřárny atd.) mohou využívat vzduch přiváděný sousedními místnostmi ke kompenzaci odváděného vzduchu. Kvalita přiváděného vzduchu musí splňovat požadavky tabulky 1.
Tabulka 1 – Maximální přípustné koncentrace znečišťujících látek v ovzduší sídel
